Kilowatthodina je jednotka energie

Watt je výkon, tedy energie za sekundu. Kilowatthodina je výkon násobený časem, tedy energie, a je to jednotka, ve které se elektřina platí. 

spotřeba [kWh] = příkon [kW] · doba [h]

Spotřebič na 2000 W běžící hodinu a půl spotřebuje 3 kWh. Běžná domácnost spotřebuje za rok kolem 2500 kWh, dům s elektrickým ohřevem vody spíš 4000 až 5000.

Příkon na štítku není průměrná spotřeba

Údaj na štítku je ten největší příkon, ne průměrný. Lednice ani bojler nejedou pořád, jen spínají, takže jejich skutečná spotřeba je výrazně nižší, než by z příkonu vycházelo.

U těchhle spotřebičů je spolehlivější vzít roční spotřebu z energetického štítku. U těch, které buď jedou, nebo nejedou, tedy u počítače, světel nebo varné konvice, počítání z příkonu sedí dobře.

Cena z faktury, ne z ceníku

Cena za kilowatthodinu na faktuře není jen za silovou elektřinu. Je v ní i distribuce, poplatky a daň, a rozdíl proti ceně z ceníku dodavatele bývá značný.

Proto má každý výpočet tady cenu jako vstupní údaj. Přepište si ji podle svého vyúčtování; výchozí hodnoty jsou jen orientační a zastarají dřív než cokoli jiného na téhle stránce.

Ohřev vody: litr vody je kilogram

Právě proto se dá cena ohřevu spočítat z objemu bez další tabulky. Teplo na ohřátí je m · c · Δt a měrná tepelná kapacita vody je 4180 J/(kg·K).

Ohřev vody bývá po vytápění druhá největší položka v domácnosti. U bojleru k tomu ještě patří ztráty nádrže, které jdou i bez odběru: dobře izolovaný bojler ztratí kolem 1 kWh za den, starý klidně dvojnásobek.

U sprchy rozhoduje průtok, ne délka

Úsporná hlavice s průtokem 6 l/min proti běžným 12 udělá s náklady víc než zkrácení sprchy o polovinu, a poznat to na komfortu skoro nejde.

Osmiminutová sprcha s průtokem 9 l/min spotřebuje 72 litrů, tedy zhruba polovinu vany. Sprcha se vaně vyrovná až po šestnácti minutách.

Vytápění se počítá z měrné potřeby tepla

Jediné číslo, které o domě opravdu vypovídá, je měrná potřeba tepla v kWh na metr čtvereční za rok. Najdete ji v průkazu energetické náročnosti. 

pasivní dům      do 20 kWh/m²
novostavba       50 až 80 kWh/m²
dům z 80. let    150 až 200 kWh/m²

Zateplení tohle číslo snižuje, a proto se návratnost zateplení počítá právě z něj, ne z ceny paliva.

Návratnost je odhad, ne slib

U tepelného čerpadla platí uváděný topný faktor za ideálních podmínek. Skutečný sezonní faktor je nižší, u vzduchových čerpadel v mrazech výrazně, protože se topí zrovna tehdy, když čerpadlo pracuje nejhůř.

U fotovoltaiky rozhoduje podíl vlastní spotřeby, ne velikost elektrárny. Přetoky do sítě se vykupují za zlomek toho, co stojí nákup, takže větší elektrárna bez baterie se vrací pomaleji než menší dobře využitá.

Prostá návratnost navíc nepočítá s údržbou ani s tím, že se ceny energií mění. Berte ji jako řádový odhad.

Souvisí s dalšími výpočty

Fyzika za těmihle čísly je v elektrickém proudu a v teple a teplotě. Rozměry pro stavbu spočítá stavba a dům.