Rozdíl dvou dat a počet dní se liší o jedničku

Od pondělí do pátku jsou čtyři dny rozdílu, ale pět dní dovolené. Obojí je správně, jen se počítá něco jiného: rozdíl je počet nocí mezi daty, dovolená počet dnů včetně obou krajních. 

rozdíl dvou dat      = do - od
počet dní od do včetně = do - od + 1

Každý výpočet tady říká, kterou z těch dvou konvencí používá. Pracovní dny se počítají tou druhou, protože tak je počítá i člověk, který si bere volno.

Měsíce se neodečítají dělením

Od 31. ledna do 1. března je „jeden měsíc a jeden den", a to z dělení třiceti nikdy nevyjde. Kalendářní rozdíl se proto počítá po složkách: nejdřív roky, pak měsíce, a teprve zbytek ve dnech, přičemž se přetahuje skutečná délka toho měsíce, ze kterého se bere.

Přestupný rok má tři pravidla, ne jedno

dělitelný 4     → přestupný
dělitelný 100   → přestupný není
dělitelný 400   → přestupný přece jen je

Proto rok 1900 přestupný nebyl a rok 2000 ano. Důvodem je, že rok trvá 365,2422 dne: den navíc každé čtyři roky přidá o trochu víc, než je potřeba, takže se každých sto let jeden vynechá, a protože i to je o kus vedle, každých čtyři sta let se vynechaný den vrátí. Zbylá nepřesnost je jeden den za zhruba 3200 let.

Týden patří roku, do kterého padne jeho čtvrtek

Tak to říká norma ISO 8601 a tak číslují týdny firemní kalendáře. Proto může 31. prosinec patřit do prvního týdne roku následujícího a 1. leden do třiapadesátého týdne toho minulého.

Rok má 52, nebo 53 týdnů: třiapadesát vyjde tehdy, když rok začíná ve čtvrtek, nebo když je přestupný a začíná ve středu. V českém kalendáři začíná týden pondělím; americký začíná nedělí, a proto se čísla týdnů z obou kalendářů běžně liší o jedničku.

Velikonoce se počítají, nevypisují

Jsou první neděle po prvním jarním úplňku, jenže ten úplněk není astronomický, ale církevní, odvozený z devatenáctiletého metonského cyklu. Datum se proto dá spočítat pro libovolný rok a padne mezi 22. březen a 25. duben.

Jsou to jediné dva pohyblivé svátky českého kalendáře, takže se dva dny volna každý rok stěhují v rozsahu více než měsíce.

České svátky a víkendy

Dnů pracovního klidu je třináct: jedenáct pevných dat a Velký pátek s Velikonočním pondělím. Svátek, který padne na sobotu nebo neděli, se v Česku nenahrazuje náhradním volnem, na rozdíl třeba od Británie - proto se počet volných dní rok od roku liší, i když svátků je pořád stejně.

Hodiny a minuty nejsou desetinné číslo

8 h 30 min je 8,5 hodiny, ne 8,30. Minuty se dělí šedesáti, ne stem, a tenhle překlep je nejčastější chyba ve výkazu práce, protože vypadá správně.

Souvisí s dalšími výpočty

Převody jednotek času jsou v převodech jednotek, dělitelnost, na které stojí pravidlo o přestupném roce, v dělitelnosti a prvočíslech. Splatnost faktur navazuje na úvěry a úrok z prodlení.