Asymptota funkce

Vydáno dne v kategorii SŠ Matematika; Autor: Jakub Vojáček; Počet přečtení: 161 306

Asymptota je přímka, jejíž vzdálenost od křivky/grafu funkce je menší pro x v krajních hodnotách.


Asymptota je přímka, ke které se graf funkce blíží. S rostoucími souřadnicemi se vzdálenost asymptoty a grafu zmenšuje. Na následujícím obrázku je graf funkce f(x):\ y\ =\ \frac{1+x^2}{x}. Je tam také asymptota f(x):\ y\ =\ x. Jak vidíte, graf funkce se k asymptotě stále více přibližuje a když by se x blížilo k nekonečnu tak by se vzdálenost stále zmenšovala, až by byla nekonečně malá.

Asymptota funkce

Pokud si vzpomenete, jak vypadá graf funkce f(x):\ y\ =\ \frac{1}{x}, možná si již uvědomíte, že tento graf má dvě asymptoty: x\ =\ 0 a y\ =\ 0. Existují tedy dva druhy asymptot. Asymptoty se směrnicí a asymptoty bez směrnice. Asymptota se směrnicí má předpis f(x):\ y\ =\ ax+b a asymptota bez směrnice má předpis f(x):\ x=c.

Asymptota se směrnicí

Začneme tím, že si ukážeme, jak nalézt asymptotu se směrnicí.

Asymptota funkce

Na předchozím obrázku je graf y=f(x) a jeho asymptota y\ =\ ax\ +\ b. Vzdálenost bodů |ED| = d. Vzdálenost d můžeme vyjádřit pomocí jednoduchého vztahu: d = f(x) - (ax + b). My víme, že když x\ \to\ \infty nebo x\ \to\ -\infty, tak d = 0. To můžeme zapsat následovně.

{\lim}\limits_{x \to +\infty}\left[f(x)-(ax+b)\right]\ =\ 0
popřípadě jako
{\lim}\limits_{x \to -\infty}\left[f(x)-(ax+b)\right]\ =\ 0

Tím pádem platí {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[\frac{f(x)-(ax+b)}{x}\right]\ =\ 0. Tento výraz můžeme rozložit na rozdíl tří limit:

{\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\frac{f(x)}{x}\ -\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\frac{ax}{x}\ -\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\frac{b}{x}\ =\ 0
Z tohoto výrazu již není problém vyjádřit a
a\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \frac{f(x)}{x}
Podobným způsobem vyjádříme b
b\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[f(x)-ax\right]

Nyní se můžeme pokusit určit asymptotu funkce f(x):\ y\ =\ \frac{1+x^2}{x}.

a\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \frac{f(x)}{x}\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \left[\frac{\frac{1+x^2}{x}}{x}\right]\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \left[\frac{x^2+1}{x^2}\right]
Tuto limitu jistě již snadno spočítáte a dojdete k výsledku a = 1
b\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[f(x)-ax\right]\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[\frac{1+x^2}{x}-1x\right]\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \frac{1}{x}\ =\ 0
To, co jsme viděli na obrázku jsme si nyní také spočítali, asymptota má rovnici f(x):\ y\ =\ x+0

Najděte asymptotu se směrnicí funkce f(x):\ y\ =\ \frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}.

a\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \frac{f(x)}{x}\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \left[\frac{\frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}}{x}\right]\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\ \left[\frac{x^3\ +\ x}{x^3\ +\ x^2\ -\ x}\right]\ =\ 1
b\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[f(x)-ax\right]\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[\frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}-1x\right]\ =\ {\lim}\limits_{x \to \pm\infty}\left[\frac{-x^2+2x}{x^2+x-1}\right]\ =\ -1
Asymptota má předpis y\ =\ x\ -\ 1

O tom, že náš výsledek je správný se můžete přesvědčit na následujícím obrázku.

Asymptota funkce

Pokud se na graf dobře podíváte, uvidíte, že jsme zatím našli pouze jednu ze tří asymptot. Další dvě jsou tzv. asymptoty bez směrnice.

Asymptoty bez směrnice

Asymptota bez směrnice je přímka kolmá na osu x, má tedy obecný předpis x\ =\ c,\ c\ \in\ \mathbb{R}. Takovým základním příkladem je graf f(x):\ y\ =\ \frac{1}{x}. Ten má jednu asymptotu bez směrnice → x = 0.

Jestliže je funkce definována na nějakém intervalu (a,\ b)\ \backslash\ \{c\}, pak přímka x = c se nazývá asymptotou bez směrnice právě tehdy, má-li funkce v bodě c alespoň jednu jednostrannou nevlastní limitu.

Funkce f(x):\ y\ =\ \frac{1}{x} má v bodě x = 0 dokonce dvě jednostranné nevlastní limity a proto můžeme na základě předchozí definice říci, že x = 0 je asymptotou.

O několik řádků výše jsme počítali asymptotu se směrnicí funkce f(x):\ y\ =\ \frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1} a podle jejího grafu jsme zjistili, že funkce má i asymptoty bez směrnice. My se je nyní pokusíme spočítat. Nejprve musíme najít body, ve kterých funkce není definována. Budeme tedy hledat body, které vyhovují rovnici x^2\ +\ x\ -\ 1 = 0. Jedná se o body \frac{-1\ \pm\ \sqrt{5}}{2} (přibližně 0.62 a -1.62).

My není musíme určit jednostranné limity v těchto bodech.

{\lim}\limits_{x \to (\frac{-1-\sqrt{5}}{2})-}\ \left[\frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}\right]\ =\ -\infty
{\lim}\limits_{x \to (\frac{-1-\sqrt{5}}{2})+}\ \left[\frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}\right]\ =\ +\infty
{\lim}\limits_{x \to (\frac{-1+\sqrt{5}}{2})-}\ \left[\frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}\right]\ =\ -\infty
{\lim}\limits_{x \to (\frac{-1+\sqrt{5}}{2})+}\ \left[\frac{x^3\ +\ x}{x^2\ +\ x\ -\ 1}\right]\ =\ +\infty

Funkce má v daných bodech jednostranné nevlastní limity a proto můžeme říci, že v oněch bodech jsou asymptoty bez směrnice.

Asymptota funkce

Test

Určete definiční obor funkce y=\sqrt{\frac{x+4}{1-x}}


Hlavolam

Máme doma šuplík a v něm jsou červené a zelené ponožky (jsme praštěná rodina, z toho si nic nedělejte). Jednou, když jsme měli jít do divadla a já potřeboval dvě ponožky stejné barvy, zrovna vypnuli proud. Nebyl čas na hledání baterky a tak jsem tedy popadl ... několik ponožek, dal je do kapsy a rychle běžel do taxíku, kde jsem si teprve nasadil ty dvě stejnobarevné (mně je jedno, jestli mám do divadla červené nebo zelené, jenom musejí být stejné barvy). A teď otázka pro vás: kolik ponožek nejméně musím vzít ze šuplíku, abych měl určitě alespoň dvě stejné, barvy?