Karel IV. (1316-1378) byl český král od roku 1346 a římský císař od roku 1355, z rodu Lucemburků. V Praze založil roku 1348 univerzitu a Nové Město, téhož roku začal stavět hrad Karlštejn, roku 1344 položil základní kámen katedrály svatého Víta a roku 1357 Karlova mostu. Vydal Zlatou bulu, zákon o volbě římského krále. Už v pohřební řeči ho nazvali Otcem vlasti. Jeho stavby, letopočty a rodinu si můžete vyzkoušet v procvičování Karel IV., i s fotkami, jako pexeso a jako pracovní list k vytištění.

Ve škole se Karel IV. probírá ve vlastivědě ve 4. třídě a znovu v dějepise v 7. třídě. Nejdřív přehled toho, co se kdy stalo, pak jeho život po částech a nakonec chyby, které se v písemkách (a bohužel i na internetu) opakují nejčastěji.

Karel IV

Karel IV. v letopočtech

RokCo se stalo
131614. května se v Praze narodil Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně. Při křtu dostal jméno Václav.
1323V necelých sedmi letech odjel na vychování do Francie. Při biřmování dostal jméno Karel po svém kmotrovi, francouzském králi.
1333Vrátil se do Čech a začal spravovat zemi za otce, jako markrabě moravský.
1344Pražské biskupství se stalo arcibiskupstvím, prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic. 21. listopadu položil Karel s otcem základní kámen katedrály svatého Víta.
134611. července byl zvolen římským králem. 26. srpna padl jeho otec v bitvě u Kresčaku a Karel se stal českým králem.
13472. září byl v Praze korunován českým králem, poprvé svatováclavskou korunou.
13488. března založil Nové Město pražské, 7. dubna univerzitu, 10. června začala stavba hradu Karlštejn.
13555. dubna, na Velikonoce, byl v Římě korunován na císaře.
1356Říšské sněmy v Norimberku a v Metách přijaly Zlatou bulu.
13579. července položil základní kámen Kamenného, dnes Karlova mostu.
1360Začala stavba Hladové zdi na Petříně (do roku 1362).
1361Narodil se mu syn Václav, pozdější král Václav IV.
137829. listopadu zemřel v Praze. Pohřbený je v katedrále svatého Víta.

Kdo si má zapamatovat jen tři roky, ať si vezme 1316 (narození), 1348 (univerzita, Nové Město, Karlštejn) a 1378 (smrt). Rok 1348 je nejvýhodnější: tři věci najednou.

Mládí: z Václava Karlem

Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze. Jeho otec Jan Lucemburský byl český král, matka Eliška Přemyslovna dcera krále Václava II., takže po matce měl v sobě krev Přemyslovců. Pokřtili ho jménem Václav, po českých předcích.

Otec s matkou spolu nevycházeli a malý Václav byl roku 1323, v necelých sedmi letech, poslán na vychování k francouzskému královskému dvoru. Francouzským králem byl tehdy Karel IV. Sličný, manžel Janovy sestry, tedy Václavův strýc. Ten mu byl kmotrem při biřmování a od něj dostal Václav jméno Karel. Ve Francii se také oženil s Blankou z Valois a studoval v Paříži. Jeho učitelem a přítelem byl Pierre Roger, pozdější papež Kliment VI.

Karel byl na svou dobu neobyčejně vzdělaný. Mluvil plynně pěti jazyky: česky, německy, latinsky, francouzsky a italsky. Své mládí sám popsal latinsky ve vlastním životopise, který se jmenuje Vita Caroli.

Roku 1333 se sedmnáctiletý Karel vrátil do Čech. Češtinu už skoro zapomněl a musel se ji znovu naučit. Pražský hrad našel tak zpustlý, že nejdřív musel bydlet v měšťanském domě. Otec ho udělal markrabětem moravským a Karel za něj začal spravovat celé království.

Český král a římský císař

11. července 1346 zvolili kurfiřti Karla u městečka Rhens na Rýně římským králem, tedy panovníkem Svaté říše římské. O necelé dva měsíce později, 26. srpna 1346, bojoval se svým otcem na straně Francie proti Angličanům v bitvě u Kresčaku. Slepý král Jan se nechal dovést do boje a padl, Karel byl raněn. Od toho dne byl Karel českým králem.

Korunovace proběhla v Praze 2. září 1347. Karla poprvé v dějinách korunoval český arcibiskup, Arnošt z Pardubic, a poprvé novou korunou, kterou Karel nechal zhotovit a věnoval svatému Václavovi. Proto se jí říká svatováclavská koruna a čeští králové se jí korunovali i po něm.

Římský král se mohl stát císařem, jen když ho korunovali v Římě. Karel se tam vydal přes Itálii: 6. ledna 1355 přijal v Miláně železnou korunu italských králů a 5. dubna 1355, na Velikonoční neděli, ho v Římě korunovali na císaře.

Hned potom prosadil Zlatou bulu (podle zlaté pečeti, která na listině visí). Prvních 23 článků přijal říšský sněm v Norimberku 10. ledna 1356, zbylých sedm sněm v Metách 25. prosince 1356. Zlatá bula určila, jak se volí římský král: volí ho sedm kurfiřtů a mezi světskými kurfiřty je první český král. Platila až do zániku říše v roce 1806.

České království, Morava, Slezsko a Lužice se za Karla spojily v jeden celek, kterému se od té doby říká Koruna česká (Země Koruny české). Praha byla sídlem císaře a jedním z největších měst Evropy.

Co Karel IV. postavil a založil

Katedrála svatého Víta
katedrála svatého Víta, 1344
Hrad Karlštejn
hrad Karlštejn, 1348
Karlův most
Karlův most, 1357
Hladová zeď na Petříně
Hladová zeď, 1360

Fotografie z Wikimedia Commons: MathKnight a Zachi Evenor (CC BY 2.5), Jürgen Regel (CC BY 3.0), Jorge Láscar (CC BY 2.0), ŠJů (CC BY 4.0).

Letopočet u stavby je rok, kdy se začalo stavět. Hotové byly mnohem později: Karlův most až na začátku 15. století, katedrála svatého Víta dokonce až roku 1929.

  • Katedrála svatého Víta (1344) na Pražském hradě. Stavbu začal francouzský stavitel Matyáš z Arrasu, po jeho smrti v ní pokračoval Petr Parléř. V katedrále se korunovali čeští králové a je v ní pohřbený i Karel.
  • Nové Město pražské (1348). Rozlohou kolem 360 hektarů bylo tehdy větší než Staré Město. Dnešní Karlovo náměstí bylo dobytčí trh, Václavské náměstí koňský trh.
  • Univerzita (1348), dnes Univerzita Karlova. Byla první univerzitou ve střední Evropě, takže studenti už nemuseli jezdit do Paříže nebo do Itálie. Učilo se na čtyřech fakultách: svobodných umění, práv, lékařství a teologie.
  • Hrad Karlštejn (1348). Karel ho postavil jako pokladnici pro říšské korunovační klenoty a svaté ostatky. Nejcennější je kaple svatého Kříže, vyzdobená drahými kameny a obrazy Mistra Theodorika.
  • Karlův most (1357). Nahradil Juditin most, který roku 1342 strhla povodeň. Dlouho se mu říkalo jen Kamenný most, jméno Karlův dostal až v 19. století.
  • Hladová zeď (1360-1362) na Petříně, hradba Malé Strany a Hradčan. Podle pověsti ji stavěli chudí lidé v době hladu, aby si vydělali na jídlo, odtud její jméno.
Katedrala

Mimo Prahu založil třeba Karlovy Vary (kolem roku 1350) a hrady Kašperk na Šumavě nebo Radyni u Plzně. Většina jeho hradů nesla jeho jméno: Kašperk se původně jmenoval Karlsberg. Kde všechny tyhle stavby leží, si můžete projít v procvičování Hrady a zámky a Památky UNESCO.

Rodina: čtyři manželky a dva synové na trůně

Karel IV. byl ženatý čtyřikrát. Jeho manželky postupně umíraly mladé:

  1. Blanka z Valois, z Francie, zemřela roku 1348,
  2. Anna Falcká, zemřela roku 1353,
  3. Anna Svídnická, matka Václava IV., zemřela roku 1362,
  4. Alžběta Pomořanská, svatba roku 1363, přežila ho.

Měl dvanáct dětí. Nejdůležitější byli dva synové, kteří po něm nastoupili na trůn. Václav IV. (1361-1419) byl korunován českým králem už jako dvouletý, roku 1376 ho otec prosadil i za římského krále a po Karlově smrti roku 1378 vládl sám. Mladší Zikmund Lucemburský (z Alžběty Pomořanské) se stal uherským králem a později i českým králem a římským císařem. Oba patří do doby husitské, která v dějepise přichází hned po Karlovi.

Proč se mu říká Otec vlasti

Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 v Praze, bylo mu 62 let. Na jeho pohřbu ho učenec Vojtěch Raňkův z Ježova poprvé nazval Otcem vlasti (latinsky pater patriae). Ten titul mu zůstal, protože za jeho vlády byly české země nejbohatší a nejvýznamnější za celý středověk a Praha byla hlavním městem říše. Pohřbený je v královské kryptě katedrály svatého Víta, kterou sám začal stavět.

V anketě České televize Největší Čech v roce 2005 skončil první. Jeho portrét je dnes na české stokorunové bankovce.

Časté chyby

  • „Roku 1355 byl zvolen císařem.“ Zvolený byl roku 1346, a to římským králem. Císař se nevolil, císařem se římský král stal korunovací v Římě, 5. dubna 1355. Ani Basilej s tím nemá nic společného.
  • „Českým králem se stal roku 1347.“ Králem byl od smrti otce, 26. srpna 1346. Roku 1347 byla jen korunovace. V písemce obvykle stačí 1346.
  • „Katedrálu začal stavět roku 1362“, „Nové Město založil roku 1370.“ Obojí je chybně. Katedrála 1344, Nové Město 1348, stejně jako univerzita a Karlštejn.
  • Proč „IV.“? Číslo IV. má jako římský král a císař, byl čtvrtým Karlem na římském trůnu. Českých králů jménem Karel bylo méně: v Čechách byl Karlem I.
  • Karlův most není z roku 1357 celý. V roce 1357 se začal stavět, stavba trvala desítky let. Stejně tak katedrála.
  • Kolik mu bylo let? Pozor na měsíc narození. Narodil se 14. května, takže v roce 1348 mu do 14. května bylo 31 a od 14. května 32 let. Viz příklad 1.

Příklady k procvičení

1. Kolik let bylo Karlovi IV., když 7. dubna 1348 založil univerzitu?

2. Ve kterém století Karel IV. žil a vládl?

3. Seřaďte od nejstaršího: Karlův most, Zlatá bula, katedrála svatého Víta, univerzita.

4. Kolik let byl Karel IV. českým králem? Kolik let byl císařem?

5. Univerzita Karlova bude slavit 700 let od založení. Ve kterém roce?

6. Na jednom webu stojí: „Roku 1355 byl Karel IV. zvolen římským císařem v Basileji.“ Co je na té větě špatně?

Kam dál